Co je matrescence?
O přerodu ženy v mámu se pořád mluví málo. Jako by to byla automatická součást porodu – dítě se narodí, a máma je přece "hotová". Jenže každá, kdo si tím prošla, ví, že to tak jednoduché není. Vlastně je to možná jedna z největších vnitřních proměn, kterou v životě zažijeme.
Je to hluboká změna, která se dotýká všeho – těla, emocí, vztahů, hodnot i toho, kým jsme.
A přesto se o ní moc nemluví.
Co to vlastně je?
Možná jsi už někdy slyšela pojem matrescence. Není zatím u nás úplně běžný, ale jeho význam je silný a trefný. Stejně jako adolescence označuje přechod z dítěte do dospělého, matrescence popisuje přechod z ženy na mámu.
A ten přechod může být dost divoký.
Mění se hormony, tělo, mozek.
Mění se naše vztahy, naše role, naše potřeby.
A hlavně – měníme se my.
Není to jen šestinedělí
Proměna v mámu nezačíná porodem a neskončí po šestinedělí.
Je to vývojový proces, který může trvat měsíce – někdy roky. A podle některých teorií… možná celý život.
Protože každá nová fáze dítěte přináší i novou fázi mámy. A znovu a znovu se učíme, kým jsme.
Co všechno se mění?
• Tělo a mozek – mění se vnímání, struktura mozku, spánek, vnímání bolesti, intuice…
• Emoce a psychika – objevují se ambivalence, výčitky, ztráta jistot, viny i euforie
• Vztahy a komunita – mění se dynamika ve vztahu, přátelství, podpora (nebo její absence)
• Společenský tlak – očekávání, jak by "správná máma" měla vypadat, často dusí to, co cítíme
Proč to potřebujeme slyšet?
Protože není špatně, když se necítíme skvěle.
Protože nejsem divná, když mě to bolí, děsí nebo zahlcuje.
A protože když víme, že je to vývoj – dáváme sobě i okolí víc laskavosti, víc pochopení.
Tím, že o tom mluvíme, se můžeme navzájem podpořit.
Nemusíme být hrdinky, co všechno zvládnou samy.
Stačí být ženami, které se zrovna rodí v mámy. (laskavými k sobě i k sobě navzájem)
A když je toho moc…
Ne vždycky se v tom přerodu cítíme silné. Někdy se cítíme úplně ztracené.
A je v pořádku říct si o podporu. Někdy stačí vědět, že nejsme divné. Že nejsem sama. Že to, co prožívám, má jméno – a smysl.
A právě proto existuje i Úsměv mámy, kde ženy s vlastní zkušeností s perinatálními obtížemi naslouchají ženám, které jsou právě v procesu. V matrescenci. V proměně.
Společně s dalšími peerkami ve Zlíně nabízíme podpůrné skupiny, sdílení i rozhovory v bezpečném prostředí.
Stačí jeden krok – a nemusíš na to být sama.
S láskou k sobě. I k mámě, kterou se právě stáváš.
🤍 Lucie - KBT terapeutka a aktivní členka Úsměvu mámy